Kolíčkový den – DĚTI POMÁHAJÍ DĚTEM

22. říjen 2024, Praha a Středočeský kraj

Kolíčkový den je sbírkou Nadace Jedličkova ústavu, která se koná v úterý 22. října 2024 a má za cíl vybrat finanční prostředky na podporu dětí a mladých lidí s postižením a také šířit osvětu pro lepší komunikaci s lidmi s handicapem. Do sbírky se zapojí především děti a studenti ze škol a organizací v Praze a Středočeském kraji, aby pomohli vybrat finance na podporu svých vrstevníků, kteří v životě neměli takové štěstí.

Kolíčkový den 2023 podpořila Michaela Maurerová

Kolíčkový den podporuje projekty:

Osobní asistence

Přispíváme na osobní asistenci, která pomáhá lidem s postižením při každodenních aktivitách.

Volnočasové aktivity

I lidé s handicapem mohou žít aktivně. Rádi podporujeme volnočasové aktivity od sportu, přes cestování, až po umění.

Pomůcky a terapie

Pomáháme hradit kompenzační pomůcky a léčebné terapie, které zlepšují kvalitu života lidí s postižením.

Studium

Podporujeme vzdělání pro děti a mládež s tělesným postižením. Pomáháme žákům a klientům Jedličkova ústavu v Praze.

Bezbariérová doprava

Pomáháme s hrazením individuální bezbariérové dopravy např. na dojíždění do školy nebo práce.

Začlenění do společnosti

Přispíváme na pracovní tréninky a tranzitní programy, které mladé lidi s postižením připravují na vstup do života.

Novinky

Řekli naši klienti

Je to nepříjemný pocit, když musím jít jako vozíčkář nakoupit nebo třeba něco zařídit na úřad s chodícím asistentem. Vidím, že zdravý člověk většinou začne těkat očima, přešlapovat a je mu nepříjemně. Často se tak stává, že začne raději komunikovat s chodící osobou v domnění, že jsem nemohoucí natolik, že nejsem schopen nic řešit… Už bych to nechtěl zažít…

Jakub 22 let, absolvent střední školy Jedličkova ústavu

Narodila jsem se s dětskou mozkovou obrnou a jsem od malička na vozíku – v podstatě nic jiného neznám a přijde mi úplně normální, že mám místo nohou kola. Často se používá v souvislosti s člověkem s handicapem spojení: "Člověk trpí tím a tím postižením". Osobně můžu říct, že já se necítím, že bych nějakým způsobem trpěla. Naopak, snažím se užívat života a žít ho naplno.

Martina 24 let, studentka vysoké školy

© 2024 Nadace Jedličkova ústavu

vyrobila